Párkrát jsem doma nadhodila, že mě na japonské kuchyni baví minimalismus z hlediska surovin a zároveň silný náboj z hlediska chuti. No a světe div se, za několik měsíců se mi v rukou objevila Japonská kuchyně.

První pocit? Podezření. Možná až zbytečně kříklavé ujištění, že vaření bude rychlé a snadné. Kostrbatý font, který jakoby vypadl z nějakého devadesátkového sitkomu. Pokrm na úvodní fotografii ale vypadá docela lákavě, takže sbírám veškerou odvahu a otáčím první listy.

Dojmy

Uff, Japonská kuchyně je zevnitř úplně jiná. Překvapuje typickým minimalismem. Mírné barvy, jednoduché vzory, kvalitní papír. Na jedné z úvodních stran se na mě ale směje mírně podsaditý Brit. „Aaaha!“ říkám si. Takže žádný Japonec! Pár dalších listů a prvotní obavy mě rychle přecházejí. Z knihy na mě dýchá láska k japonské kuchyni, i souznění se čtenářem.

S rostoucím zájmem otáčím stránky. Seznamuji se se základními surovinami, které zní exoticky. V zápětí se ale dozvídám, jak je snadno zařadit mezi staré známé. Pochopitelně nechybí dvoustránka věnující se rýži a vhodné kompletaci pokrmů. No a pak už se jde na to nejdůležitější… Na recepty.

Japonská kuchyně a recepty

Saláty, přílohy a svačinky. Vlastně trochu zvláštní úvodní kapitola, ale našla jsem tu řadu báječných typů pro případ, že chcete servírovat jídlo poskládané z více složek. Následují Malá jídla – snadný návod na gyozy, smažené drobnosti, špízy nebo to nejlepší a taky nejrychlejší tofu. Pár stránek věnujících se Suši rychle střídají Velká jídla. Takže vážně, tempura, grilovaná ryba a nebo sumo hotpot. Prostě pokrmy, které zasytí ale jejich příprava nezabere celý víkend. Stačí přidat Rýži a nudle a najednou nás lákají klasiky jako kari nebo smažená rýže, japonský gratin, studené soba s horkou omáčkou a samořejmě ramen. Když už jsme u té klasiky, tak přece nemohou chybět Základní omáčky. Ramen bez chilli omáčky snad ani není ramen. S posledním dechem otáčím stránky s Dezerty a Nápoji… No a ty já ráda. Takže konec dobrý, všechno dobré?

Hodnocení

Vlastně ano. Je tu trochu víc cukru, smažení a rychlých zkratek než bych chtěla. Jenže mám pocit, že přesně taková je i současná japonská kuchyně. Pokud nijak zvlášť nefandíte speciálním podložkám, někdy až absurdnímu perfekcionalismu a mnohadenní přípravě, mám dobrou zprávu – malé Japonsko vykouzlíte i u sebe doma 😁

Popis jednotlivých receptů je tak povzbuzující, že byste nejraději uvařili celou kuchařku naráz. Opravdu, jestli můžu na Japonské kuchyni něco vyzdvihnout, pak je to autorův přístup. Pokrmy jsou popsané jasně a u většiny z nich je i fotografie. Co mě mrzí je absence seznamu receptů, což znesnadňuje přehlednost. To mi ale kompenzuje spousta opravdu výborných jídel, které co nejdřív přidám i sem na web.

Japonská kuchyně je podařená. Autor dokáže čtenáře nalákat do kuchyně a přimět zkustit něco nového. Milý, návodný postup, nekomplikované recepty a snadná příprava. To vše knihu předurčuje hlavně pro začátečníky nebo pro ty, kteří jsou japonskou kuchyní zcela nepolíbení. Prim tu hraje maso a pár exotičtějších surovin. Ty se opakují, takže jeden nákup ve specalizovaném obchodě vystačí v podstatě na celou kuchařku. Pokud vás kuchyně Země vycházejícího slunce láká, tohle trošku západnější podání je určitě dobrý první krok.

Japonská kuchyně není to očem sní tvůj sporák? Tak mrkni tady a třeba ho okouzlí nějaká jiná kuchařka 🤔.