Jakoby to bylo včera. Vcházím do knihkupectví s jasným cílem – trochu si odpočinout od shonu pracovního dne a hlavně očumovat nové kuchařky. V tu chvíli se na mě potutelně směje blondýn(ka) s mohutným plnovousem a růžovým župánkem. Pak už jen stůl, stříbrný podnos a na něm chlebíček spolu s nápisem Sama doma a hladová. Achjo, to je přesně to co potřebuju. Říkám si s povzdechem, když mířím k pokladnám.
Trochu víc ke zpracování
Otevírám drobnou kuchařku v pevné vazbě. Stránky jsou z příjemného, pevného papíru. Jako první mě vítá věnování ženám a dívkám. Pěkné. Ještě pár slov ke knize, k autorovy i k ženám samotným a jde se na recepty.
Jednotlivé kapitoly jsou rozděleny poměrně tradičně na Polívky, Druhou směnu, Pastu, Saláty, Svačinky do kabelky, Snídaně, Jedlé dárky, Drinky a Sladkou tečku. Recepty bych popsala jako takové ověřené klasiky, co zrovna letí. Nacházím tu spoustu Asie – třeba red kari soup, čínské knedlíčky, vietnamskou salátovou místu nebo velkolepou srílanskou snídani. Krom toho nějaké italské těstoviny, čuchnutí k Blízkému východu a samozřejmě taky moderní českou klasiku.
Ještě než se dostanu ke gró knihy – tedy konkrétním receptům, musím napsat pár slov k designu. Je to vlastně trochu překvapení, ale tahle kuchařka je hlavně o tom jak vypadá. A ne není, to žádná kráska na první dobrou. Vlastně působí provokativně, někdy až sprostě a neuctivě. Na druhou stranu taky mile, občas střídmě a občas naopak pestrobarevně…prostě hravě a kreativně. Asi tak nějak, jak autor Matěj Pospíšil vidí ženy.
Utišila jsem hlad?
Sama doma a hladová nabízí jednoduché a chutné recepty. Ideální pro někoho, kdo se chce relativně dobře najíst a přitom nestrávit celý večer v kuchyni. Jenže zdařilý výběr jídel je poslední, co bych z gastronomického hlediska na kuchařce mohla vyzvednout.
Seznamy ingrediencí jsou bohužel mnohokrát neúplné. Chybějící brambory u Portugalského bramborového salátu nebo modrý sýr u Ořechové pomazánky s podtitulem oříšky & blue cheese víc než zamrzí. Podobně je to i s postupy. Určitě nejsou dostatečně návodné pro začátečníky. Navíc se stane, že chybí celá pasáž. Na takové třešňovo-broskvové ovesné kaši, si jen těžko pošmáknu jako žádná jiná, jak autor doporučuje, když v ní podle postupu vlastně žádná kaše není.
Ve které knihovně by Sama doma a hladová neměla chybět?
Bohužel, ale tahle kuchařka se do kuchyně příliš nehodí. Neúplné seznamy ingrediencí, chybějící a hodně stručné postupy. Nic dobrého pro kohokoliv, kdo se řídí podle receptů. Naopak výběr jídel je docela zajímavý. Kniha by se nejspíš líbila nějakému kuchařskému anarchistovi, co se nechá inspirovat obrázkem a pak si stejně dělá co chce. Na druhou stranu Sama doma a hladová je příjemně hravá i když asi ne pro každého. Pokud vás nějak uráží tortilla zdobená malůvkou dámského přirození, nechte ji raději v regálu.
Jestli toužíte po rozšíření svojí knihovny o nějakou zajímavou a přitom provokativní kuchařku Sama doma a hladová je dobrá volba. Jestli si ale chcete rozšířit obzory nebo vytříbit kuchařské umění, tahle kniha není pro vás. Prostě Sama doma a hladová nabízí spíš požitek pro oči, než pro žaludek.
Chtělo by to něco víc gastro? Mrkněte na další kuchařky z mojí knihovny.
